Jaký má ta právní džungle účel?

Občas mě život donutí se probrat zákony v aktuálním znění a narazím. Fakt nechápu. A údajně nechápou ani právníci. Ale proč?

Zašel jsem na stránky Poslanecké sněmovny a vybral si zcela náhodně jeden ze zákonů přijatých letos. Něco málo tu ocituji:

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,

ve znění zákona č. 352/2001 Sb.,

zákona č. 320/2002 Sb.,

zákona č. 253/2005 Sb.,

zákona č. 413/2005 Sb.,

zákona č. 546/2005 Sb.,

zákona č. 274/2008 Sb.,

zákona č. 41/2009 Sb.,

zákona č. 147/2010 Sb.,

zákona č. 375/2011 Sb.,

zákona č. 253/2012 Sb. a

zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:

            Tak tady máte příklad, že nějaký zákon vydaný v roce 1999 se změnil (odborně se tomu říká novelizoval) již 11x. A pak to čtení pokračuje:

1. V § 2 odst. 3 se za slova „potřeb ozbrojených sil“ vkládají slova „a ministerstva,“.

2. V § 2 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 4 až 12.

3.V § 2 odst. 10 se slova „ , vojenského záchranného útvaru“ zrušují.

.....

            A takto si můžete zábavně počíst na třech stránkách. Když se pak chcete dopracovat k aktuálnímu znění nějakého zákona, tak si představte jak musíte otevřít 11(!) novel a pracně v nich vyhledávat. A pokud byly novelizovány stejným způsobem jako letos, odstavec za odstavcem, řádek za řádkem, slovíčko za slovíčkem. Sice na internetu existují služby (placené), které vám naservírují již přepracované, tedy aktuální znění zákona. Snad to prý lze dohledat i na stránkách Parlamentu. Ale proč tak složitě?

            Proč když se novelizuje nějaký zákon se do hlavičky nenapíše jednoduše že se ruší Zákon č. XXX/YYYY Sb. a nahrazuje se tímto zákonem? A dál by už byl jen normální přepracovaný text.

            Jsem asi hloupý a naivní daňový poplatník, ale může mi někdo tohle rozumně objasnit?

            Celý problém našeho právního systému je totiž ten, že je vykládán doslovně. Každý hledá skulinu, jak něco obejít. Zákonodárství pak musí být taxativní, vše vyjmenovávat a počítat s každou variantou. Džungle paragrafů je pak totálně zaplevelená. A nejen ta, určitě se každý setkal se "Všeobecnými podmínkami" pojišťoven a bank.

            Nejde ani tak o to, že se v tom nikdo nevyzná, i když je to příšerné. Jde o spravedlnost. V anglo-saském světě soudce soudí podle toho, jak si myslí, že zákonodárce zákon zamýšlel a jak se domnívá, že je to spravedlivé. U nás musí soudce rozhodnout přesně podle znění zákona bez ohledu na rozum a případně i spravedlnost. A zrůdnost tím dostupuje ke svému vrcholu.