Jeden jak druhý. Bez výjimky. Třetí samozřejmě taky. A vše samozřejmě pro lidi. Tyhle kecy má každý. Horší je, že jsou tam z vůle lidu.
Jeden lže jak když tiskne. Když se ho na něco zeptáte, tak jakoby mluvil z cesty. Až si říkáte, jestli tu češtinu skutečně ovládá tak, jak se tváří, když ani nerozumí otázce. To lhaní v politice je u nás už bohužel běžná věc. Ale nejhorší je, když si někdo přinejmenším pochybně napakuje desetimilony a jde po každé babce na trhu kvůli pár korunám.
Druhému to najednou začalo vadit. Věděl to už dlouho, ale když začaly klesat předvolební preference tak najednou začal jednat. Dříve to bylo košer, teď už to není košer.
Třetí, nejvyšší, místo aby se snažil zklidnit hormony, jak by se na něj slušelo, tak si zamnul ruce a opět si užívá své pomsty za skoro patnáct let starou křivdu. Republika, ne-republika, stát ne-stát. Ego je přednější.
Zase je vezmu všechny tři popořadě.
První prská, že je to akce druhého, když se na něj provalily odposlechy. Tohle je těžké. Pokud jsou odposlechy nelegální, tak je to špatné. Ale na druhé stránce kdyby nebyly, tak žijeme v blažené nevědomosti. Jak z toho ven? To máte jako s Rathem. Asi se můžeme těšit na to, že mu budeme muset zaplatit odškodné za vazbu, protože jeho odposlechy byly nelegální. Ale proč mu tak vadí nelegální odposlechy, když přeci nic neudělal, jak sám tvrdí? Naopak by měl zdůraznit ať se uveřejní vše, že to jen dokazuje jeho nevinu.
Ten druhý je v tom zase nějak divně. Jeden z odposlechů byl evidentně pořízen někdy kolem Vánoc. Další jsou možná i starší. Proč lezou na povrch zrovna v době, kdy se to tomu druhému nejvíc hodí?
A ten třetí? Ten řeší, že to sice v ústavě není napsáno, ale přeci jen koaliční smlouva je nedílnou a neodlučitelnou částí ústavy České republiky.
A znova naposled popořadě, co by měli udělat., když se všichni tři tváří jak jim jde o blaho republiky.
První by měl okamžitě odstoupit. Stejně je to do voleb za pár a zdá se, že je vyhraje. To, že se tak drží zuby nehty, smrdí nějakými kostlivci na jeho ministerstvu, o kterých se bojí že vyplují na povrch. Takhle by nestavěl prezidenta do dilematu jak s tím naložit a zároveň nepřepisovat ústavu. Koaliční krize by byla zažehnána.
Ten druhý by měl jeho odstoupení kvitovat s povděkem a pochválit ho za státnickou činnost. Zároveň by měl podat demisi celé vlády a domluvit se s tím třetím, že vláda v demisi bude vládnout do voleb a nebude již přijímat žádná strategická rozhodnutí.
A ten třetí? Měl by se už konečně odebrat do důchodu, ale hlavně nerozeštvávat tuhle společnost a nevnášet do ní zlobu a nenávist. To ostatní bych nechal na posouzení odborníků zvaných MUDr.
