Alpský cyklookruh po starých železnicích a nádherných údolích

25. 06. 2019 10:07:41
Letos bohužel všichni mí vrstevníci odpadli. Tak jsme jel se svým synem a jeho vrstevníky. Nevím jestli se oni trápili s gerontem, nebo já vlastně šéfoval mateřské školce.

Idea byla taková, že přespíme první noc v Innsbrucku, kam dorazíme autem, to auto tam týden necháme, dojedeme k němu a zase jím pojedeme domů. Realita byla taková, že nocovat v Innsbrucku bylo velmi drahé a když jsem jen naznačil dotaz, zda tam můžeme nechat auto, tak začalo rvaní si vlasů, případně padaly sumy jako 30 Euro za den a podobně. Takže jsme nakonec start a cíl zvolili asi 50 km od Innsbrucku v Brixleggu, kde to bylo vše bezproblémové. Jak ubytování, tak týdenní parkování auta zdarma.

Na následujícím obrázku vidíte schématicky naši trasu. Celkově jsme strávili na kolech 8 dnů a ujeli 910 km. V dolní části pak výškový profil celé trati.

Sobota 15. června

Začínáme lehkou rozcvičkou, kdy jedeme asi 50 km podél Innu do Innsbrucku. Sice proti proudu, ale na těch 50km nastoupáme asi 50 metrů. Zde se stočíme na jih a začíná jedno z nejhorších stoupání celého výletu. Úkolem dne je dosáhnout Brennerského průsmyku. V Innsbrucku začínáme asi 580 m.n.m. a vrchol je 1371. Takže nějakých 800 výškových metrů na zhruba 40 kilometrech. Jsme připraveni případně i nocovat někde pod kopcem. Ale nakonec se zadaří a ještě pár kilometrů ujedeme po italském území, ale to už z kopce.

Brennerská dálnice je neuvěřitelné dílo. Když po ní jedete autem, tak si vůbec neuvědomujete, co je pod vámi. Kolik práce, peněz. To snad byl v 60. létech minulého století jeden z prvních projektů, které financovala EU. Přeci jen spojení přes Alpy je úzké hrdlo uprostřed Evropy.

A jsme nahoře! Vrcholové pivo a teď začne sešup.

Trasa vede po bývalé železnici. Vytrhaly se koleje, položil se asfalt. A frčíte po náspech a tunely. Jen ty semafory místy zůstaly.

Za hranicí skončíme asi 10 km v malé vísce Gosenpass. Máme 111 km. Večeře a několik piv je více než zasloužená.

Neděle 16. června.

Dnes to bude vlastně jen sjezd a rovinky. Moc se na to těšíme. Údolí, kterým se na italské straně táhne Brennerská dálnice, jsem autem jel už nesčetněkrát. Teď to konečně uvidím jinak. Chceme dojet až do Trenta a skutečně se nám to povede. Vzhledem ke klesajícímu charakteru cesty ujedeme do večera 146 km. A počasí nám přálo!

Cyklostezka vede podél silnic, ale i zcela samostatně. Ale hlavně je pořád dokonalá.

Brennerská dálnice je velkolepé dílo i na italské straně. Možná ještě monumentálnější než v Rakousku.

Jsme v cíli. Je čas na večerní procházku po Trentu. Kouzelné městečko. Do dějin se zapsalo tím, že zde mimo jiné sídlili i tři papežové, ale byla jim zde zima, tak toho brzy nechali.

Pondělí 17. června

Dnes nás čeká již trochu stočení na jihovýchod a cesta údolím řeky Brenta. Včera jsme zkonstatovali, že od hranice jedeme už vlastně přes 150 km jen po cyklostezce. Dnes se smiřujeme s tím, že už nás čekají malé silničky. To ale netušíme, že parádní cyklostezka bude i nadále pokračovat.

A pak už jedeme kouzelným údolím a soutěskami.

Začínají se objevovat ovocné sady a i první vinice.

Máme 118 km a končíme v městečku Asolo.

Úterý 18. června

Dnes nás čeká posun podél Alp směrem na východ. Pojedeme tak s horskými velikány po levici. Bude to rovinatá etapa. Krajina tu hodně připomíná Toskánsko. Večer skončíme poblíž známé vojenské základny Aviano a budeme mít 110 km.

Večer jsme sehnali jedno z nejluxusnějších ubytování celého našeho pobytu. Obrovský prostorný byt s kuchyní a velkým obývákem. Problém byl, že v okolí v podstatě nebyla žádná hospoda. Prostě uprostřed vidlákova. Tak sedáme na kola a přidáváme si ještě asi 8 km a jedeme nakupovat. A večeře se snídaní tentokrát připravené vlastními silami a večer strávený s plecháči a filmem na mobilu.

Středa 19. června

Dnes dojedeme ten pohodový přesun podél Alp do městečka Gemone del Friuli. A zde se napojíme na cyklotrasu Alpe Adria, která vede ze Salzburgu přes Alpy do italského Terstu. Zakousneme se opět do hor, budeme stoupat skoro celou cestu až na italsko-rakouskou hranici. Jenže trasa vede opět po bývalé železnici. A o tom to je. Mosty, tunely, náspy. Ale hlavně logicky nemůže být stoupání nijak prudké. Už teď se na to těšíme.

Ještě než se vnoříme zpět do Alp, tak konstatujeme, že tady tedy povodně rozhodně nejsou, jako u Innsbrucku. Naopak. Spíše to připomíná sucho.

Průjezd tunelem na kole? Podívejme se na 15ti sekundové video. Snad to bude fungovat. Ještě jsem to nezkoušel. Zde kliknout a otevře se v novém okně.

Den zakončujeme po 117 km v malém městečku Pontebba uprostřed horských velikánů.

Čtvrtek 20. června

Dnes dorazíme na vrchol průsmyku nad Tarvisiem a přejedem zpět do Rakouska. Pak si to sjedeme z kopce do Villachu a odtud údolím řeky Drávy (Drau) do Spittalu an der Drau. To je cíl po asi 100 km, ale pokud se nám podaří se posunout ještě trochu dál na západ, bude to super.

V údolí řeky Drávy je už dost zemědělství. A to se pohybujeme v nadmořské výšce kolem 800 m.n.m.

Ubytovali jsme se na statku. Dřevěná nádhera. Akorát krávy ve stáji nebyly. Prý jsou na několik měsíců vyhnány na horské louky na pastvu. Tak místo nich ve stáji na noc zaparkujeme kola.

Pátek 21. června

A ráno k snídani chléb, ještě teplý, který právě paní domácí upekla. Fakt super. Nejdříve nás čeká asi 500 výškových metrů na zhruba 8 kilometrech. Takže dost příkré stoupání, druhé nejhorší na celé trase. Taky nahoře můžeme tak akorát ždímat trička.

Dojeli jsme do vesnice Mallnitz. Tady si vypomůžeme vláčkem, který jezdí pod hřebenem. Přes ten nevede nic, opravdu nic. Tedy ani železnice, ani silnice, ani cyklostezka. Možná pár pěšinek pro pěší, ale i ti musí být napůl horolezci. A tak je ve výšce asi 1200 m.n.m. prokopán pouze železniční tunel, masa kamení nad ním jde až do výšky 2800 metrů. Vlaky tu pendlují každou hodinu a nakládají pěší, kola, motorky i auta. Auto stojí 17 Euro, kolo 5. A tak se mašinkou dostaneme z Alp jižních do těch severních.

Na druhé straně vystoupíme ve stanici Böckstein a čeká nás nejdříve lázeňské městečko Bad Gastein a pak zase desítky kilometrů z kopce nebo po rovině mezi alpskými údolími.

Trasa nás zavedla i kolem známých středisek Zell am See a Kaprun.

Končíme v Mittersillu. Abychom splnili denní minimum 100 kilometrů, tak si těsně před ubytováním 3x objedeme dokola dva bloky místních ulic.

Sobota 22. června

A je to skoro hotové. K autu nám zbývá posledních 80 kilometrů, a ještě s poměrně pohodovým profilem. Ráno musíme vystoupat asi 500 metrů, což dá fušku, na průsmyk Thurn a pak už jen dolu a dolu a dolu ... .

Počasí je dnes takové na hraně. Vrcholky hor tonou v mracích. Takže změna. Jinak si gratulujeme, protože na počasí jsme opravdu měli štěstí.

Dojeli jsme k Innu. Poslední řízek a už jen spanilá jízda posledních 16 km pohodově podél řeky k autu.

Auto jsme po týdnu na místě našli, bez známek poškození i bez nějaké podivné zprávy od policie. Tak už jen namontovat nosiče kol, převlíct, naložit a na noc domů. Kolem půlnoci ze soboty na neděli jsme už byli ve vlastních postelích.

A příští rok zase něco .... .

Autor: Tomáš Flaška | úterý 25.6.2019 10:07 | karma článku: 24.75 | přečteno: 873x

Další články blogera

Tomáš Flaška

Tak si ty ruské volby shrňme

A řekněme si, co to vypovídá o nás. Stačí se podívat na různé reakce. A řeknu to takto – nestačíte se divit.

19.3.2024 v 7:04 | Karma článku: 24.24 | Přečteno: 411 | Diskuse

Tomáš Flaška

My, nebozí manipulovaní Češi, jsme se nějak vymkli kontrole

Je nám těmi správnými vlasteneckými silami vštěpováno, že se pořád před někým hrbíme a že to není nutné. Sklapli jsme podpatky v roce 1939 před Němci a pak v roce 1968 před Rusy.

14.3.2024 v 16:57 | Karma článku: 39.73 | Přečteno: 3139 | Diskuse

Tomáš Flaška

Výbuch demokratické sopky a výron té správné východní demokracie

Reakce na článek Jiřího Jurčáka. Opraveny i pravopisné chyby. Ale to se u flastenců stává, to musíme omluvit.

13.3.2024 v 14:47 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 829 | Diskuse

Tomáš Flaška

Jednou StBák, pořád StBák, viďte pane předsedo?

Andreje Babiše zřejmě velmi naštval ministr zahraničí Jan Lipavský, který ho označil za bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A už to jelo.

11.3.2024 v 16:19 | Karma článku: 41.97 | Přečteno: 2336 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 118 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 10.08 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 5. díl: Z Uyuni do La Pazu

Než se vydáme na 500 kilometrovou cestu do La Pazu, je čas si Uyuni prohlídnout. Na první pohled nemá na moc co nabídnout, ale zdání klame.

15.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 162 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 13

Měsíc jsem prožil na pozvání známé v USA. To už by si člověk pomalu řekl, že je tady skoro doma. Ale kdepak! Zelenáčem je a greenhornem zůstane! A teprve doma začíná zjišťovat, kde že to vlastně byl.

15.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 241 | Diskuse

Martin Faltýn

Když prvně na Západ, tak do USA - 12

Na konci měsíčního pobytu v USA na přelomu 1991/92 jsem se konečně dostal do New Yorku. Musel jsem si to tak trochu prosadit. A udělal jsem dobře. Za pár dní jsem toho zažil tolik, co před tím za měsíc. Včetně největšího trapasu.

11.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 294 | Diskuse
Počet článků 1302 Celková karma 35.37 Průměrná čtenost 3014

Co mě štve, o tom rád napíšu. Ale i rád něco pochválím. Mám rád hory, lyžování a horské kolo. Živím sám sebe a svou rodinu, nejsem u nikoho zaměstnán, ani nikoho nezaměstnávám. Pracuji si sám za sebe, pro sebe, své klienty a samozřejmě i státní kasu. Nebereme žádné dávky ani podpory. Nic jsem nezprivatizoval ani nezrestituoval. Pokud chcete, napište mi: tflaska@seznam.cz. 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...