Řím za den? Za den!

Znáte to pohrdání Američany: Europe in six days! Vídáte asiaty - pofotit se před památkou a sprintem k dalšímu objektu. Všichni z nich máme akorát tak legraci. 

Praví puritáni Vám vypočítají, kde je jaké nádherné zákoutí, jak kouzelný je ten kostelík, co určitě musíte projít, kam zajít na kafe a že bez tohohle nemůžete žít. Mají sice pravdu, ale zapomínají jak je Evropa (Amerika, Asie ...) velká, co všechno tam je a kdybyste se drželi jejich rad a přitom chtěli vidět všechno, tak musíte žít 300 let. 

300 let nežijeme, dovolenou máme jednou v roce, a ani peníze nejsou na to, aby se pořád přelétalo mezi kontinenty. Když už někam doletíte, tak chcete vidět co nejvíc. Byť povrchně jak si nad Vámi opovržlivě odfrknou puritáni. Mám pochopení pro Asiaty i pro Američany a koneckonců i pro nás, když to tak jakoby prolétnete a vidíte, třeba jen z venku to nejpodstatnější. Ať si fajnšmekři říkají co chtějí. 

Tak tady je návod na jednodenní procházku Římem, když se tam třeba zastavíte cestou na jih. Uvidíte to nejpodstatnější a ani vám nic neunikne z atmosféry tohoto nádherného města. 

----------------------

Samozřejmě si přivstaňte. Začněte ve Vatikánu. Chrám sv. Petra otevírá již v sedm ráno. Má to dvě výhody. Není vedro a nejsou lidi. Chrám je přepychově vyzdobený a není od věci si uvědomit že to je centrum nejrozšířenějšího náboženství lidstva. Když v prostřední lodi najdete rysku, jak je dlouhá pražská katedrála, tak si uvědomíte tu velikost tohoto díla. 

V 8 hodin Vám otevírá kupole. Již při pohledu zespoda jste ohromeni její velikostí. A teď si představte, že do toho zašikmeného kulatého mezistění musel Michelangelo vtěsnat i schodiště. Velikost si uvědomíte když stoupáte nahoru a když vidíte jak velký je nahoře vyhlídkový okruh. A odměnou je vám samozřejmě pohled na ranní Řím. 

Je čas sestoupit dolu. Projít si pořádně Svatopetrské náměstí, kde už narazíte na první z mnoha městských fontán. A samozřejmě si u nějakého vedlejšího vchodu vyfotit Švýcarskou gardu. To je něco jako osobní stráž papeže. Vstoupit do ní mohou pouze švýcarští katolíci a nikdo jiný. 

Nyní se vydáte již na východ po Via della Concilazione směrem k Andělskému Hradu. Není to daleko, něco přes půl kilometru. Tato impozantní pevnost byla pojmenována podle archanděla Michala a byla postavena již v roce 139. Byla pevností a vězením, ale i rezidencí papežů. 

Nyní se dáte na jih, překročíte Tiberu s spletí uliček se dejte až k Piazza Navona. Je jedno kudy jdete. Klidně jděte i malou oklikou vedlejšími uličkami. Má to něco do sebe. 

Piazza Navona leží na rozvalinách stadionu císaře Domiciána. Proto má náměstí podlouhlý oválný tvar. Je dodnes pastvou pro oči hlavně díky nádherným barokním stavbám. Náměstí se také říká náměstí tří fontán. 

Uprostřed je pak nejznámější Fontana dei Quattro Fiumi (Fontána čtyř řek) z roku 1651. Opět ji navrhl Bernini a čtyři obři znázorňují největší tehdy známé řeky: Gangu, Dunaj, Nil a La Platu. 

Kostel Sant' Agnese in Agone na západní straně náměstí postavil Berniniho soupeř Borromini. Proto atletická hrbící se postava řeky La Plata  má zvednutou paži směrem ke kostelu v obavě, že se tento jednou zřítí. 

A jsme na severu náměstí. Poslední, a také nádherná, fontána je Neptunova z roku 1576 od Giaccoma della Porta. 

Jdete dále na východ. Nějak to prokličkujte. Vzdušnou čarou je to asi jen 200 metrů. A jste u Pantheonu. Původní římský "chrám všech bohů" byl ve středověku přeměněn na křesťanský kostel a časem se stal symbolem Říma. Za obdélníkovým portikem se skrývá obrovská kupole. Výška i průměr jsou stejné: 43,3 metru. Nevěříte, že stavba je z roku 125. Jinými slovy stará skoro 2000 let! Kupole je z betonu a uvnitř vidíte vybrání čtverců, aby celá stavba byla odlehčena. Zíráte a zíráte. 

Je čas zase popojít.

Asi 300 metrů na severovýchod je Piazza Colonna. Zde ční obelisk Marka Aurelia z roku 180. Oslavuje jeho vítězství nad germánskými kmeny. Dvacet spirál chronologicky zachycuje tyto války v letech 172 - 173. Je vysoký téměř 30 metrů, průměr má 3,7 metru a uvnitř je spirálovité schodiště vedoucí k vrcholu. Ale momentálně je stejně nepřístupný. 

Asi 400 metrů severovýchodně od Vás je Španělské náměstí s proslulými Španělskými schody. Dříve se o nich říkalo, že se tu má posedět, rozjímat. Nebo si dát schůzku se známými a popovídat si na nich. Tak to funguje když přijedete mimo sezonu. V létě? 

Teď se musíte trochu vrátit. Vzdušnou čarou asi 400 metrů na jih od vás je nejznámější a největší římská fontána: Fontana di Trevi. Není tak stará jako Řím. Je z roku 1762. Samozřejmě účinkovala v mnoha filmech, jako např. Tři mince ve fontáně, Sladký život a další. Cachtání ve fontáně, jak ho ve filmech vidíte, je dnes už zakázané. Zakázané je dokonce už i vhazovat mince. Ba dokonce vás policisté i zvedají, pokud chcete na schodech chvilku posedět. 

Pomalu se blíží finále. Pokračujete na jih, zase asi 400 metrů vzdušnou čarou. Cestou potkáte několik zajímavých kostelů a dojdete k Památníku Viktora Emanuella II. To byl ten pán, co v 19. století sjednotil nepřeberné množství knížectví a vytvořil tak sjednocenou Itálii. Stavba je z roku 1911 a mnozí tvrdí, že je to architektonický kýč. Mě neuráží. Spíše naopak, líbí se mi. 

Můžete obdivovat výhledy na město z nižších teras, nebo za poněkud předražený poplatek (10 Euro) vyjet výtahem až na střechu. Ale ty výhledy stojí za to. 

Teď sestoupíte dolu a dáte se podél tzv. Fora Romana, tedy antického Říma. O vykopávkách získáte slušný přehled i bez placení vstupného a pouhou procházkou podél nich. A ta skončí u závěru vašeho dnešního putování - Kolosea. 

Koloseum - tento nejvýznamnější amfiteátr Říma nechal postavit roku 72 císař Vespasián. Stavba má 80 obloukových vchodů, které umožňovaly přístup pro 55 000 diváků. Sloužilo pro kruté gladiátorské hry a krvavé zápasy s divokými zvířaty. Jeden čas bylo i napouštěno vodou a pořádaly se zde bitvy na lodích. 

A máte to za sebou. V nohách máte asi 8 kilometrů. Viděli jste to nejznámější a nejpodstatnější z Říma. Stálo vás to 10 Euro jako vstup na kopuli Chrámu sv. Petra. To nevynechejte. Dalších 10 Euro na střechu Památníku Viktora Emanuella II můžete vynechat. Jinak se nikde vstup neplatí. A stojí Vás to samozřejmě to, co cestou sníte a vypijete. A věřte že odolat těm lákadlům je hodně těžké. 

Přímo u Kolosea je stanice metra. Stejně jako u Vatikánu. My bydleli 2 noci u Vatikánu a takto jsme strávili plný den. Levně se dá bydlet právě i nedaleko Kolosea a celou procházku můžete udělat opačným směrem. Uvnitř města je ubytování dražší, ale na jednodenní procházku není dle mého mínění tak vhodně umístěno. 

Takže zaplatíme 1,50 Euro na osobu za metro a jedeme zpět k Vatikánu k našemu hotelu.