Kardinál odsuzuje, ale chápe

Znásilňování ukrajinských žen a dívek je pro kardinála Duku sice odsouzeníhodné, ale je nutno to chápat.

Na adresu oněch ruských mírotvorců v rámci osvobozování Ukrajiny od fašistů, kteří své bojové úkoly plní znásilňováním žen, asi aby rozmnožovali ty správné geny, kardinál Duka uvádí: „...musí být přihlédnuto, že pachatel, příslušník ozbrojených sil, je často také obětí těch nejsilnějších emocí a vášní, kdy hrůza z boje, strach a nenávist ho přivádí doopravdy až k úrovni jakéhosi amoku...“

Pan kardinál, sice dodává, že ho to nijak neomlouvá, nicméně naznačuje, že má jisté pochopení a nabádá nás k tomu též.

Pomiňme nyní věčný boj katolické církve proti potratům i takto počatých dětí. To je téma dlouhé desetiletí o potratech po znásilnění. Zamysleme se nad tím „přihlédnutím“ (slova pana kardinála), já říkám „pochopením“.

Asi bychom měli odsuzovat všechny islámské radikály, kteří se vyhodí na tržišti plném lidí a vezmou s sebou do nebe pár desítek nevinných lidí. Měli bychom ale přeci přihlédnout k jejich frustraci z těžkých životních podmínek a mít jisté pochopení.

Pana Putina za ozbrojenou agresi proti Ukrajině samozřejmě odsuzujeme. Ale musíme zohlednit jeho paranoidní pohled na věc, kdy se domnívá, že každý chce do Ruska vtrhnout a zničit ho. A možná mu pomůže i to, že se za něj pomodlí doktorka Peková, dříve to dezinformátorka v oblasti Covidu.

To ruský patriarcha Kyril na to jde zpříma a speciální vojenskou operaci přímo podpořil. Co asi k němu říci jako ale? Musíme mít pochopení, že souzní se svým národem, který se považuje za vyvolený a nadřazený.

Co ruský lid, který drtivou většinou ukrajinskou anabázi podporuje? Mějme pro něj pochopení. Už asi 100 let jen závistivě pokukují na lepší životní úroveň za svou západní hranicí. A ne a ne to dohnat. Tak sní o tom, že si to prostě seberou. Nebo to aspoň na dálku zničí.

Zkusme najít pochopení pro zloděje aut. Chápejme, že se už pár týdnů autem nesvezli a mají něco jako absťák. A můžeme pokračovat.

Zpět k panu kardinálovi. Proč tedy neznásilňují i ukrajinští vojáci? Jsou přeci vystaveni stejnému, ne-li horšímu, stresu. Diví se pak někdo, že církev u nás nemá moc věřících? Že čísla asi stagnují, pokud přímo neklesají?