Pokrytecká hra ČSSD na rovné podmínky

Společnost Člověk v tísni se rozhodla na středních školách uskutečnit volby pro studenty, aby si to taky zkusili. Proč ne? Řeknete si. Určitě ne! Řekl někdo jiný.

Podle ČSSD by došlo k ovlivňování výsledků voleb. Ha, ha. A asi jak? Propagandou na školách? To přeci Paroubek dělá běžně, že školy objíždí a beseduje se žáky. A proč se tedy neozvaly i jiné strany? Čistota voleb by přeci měla být svatá každému. Pravdu známe, u mladých prostě ČSSD nevítězí a dostala by na frak. Byl by to takový malý průzkum veřejného mínění na určité skupině obyvatel. A průzkumy ČSSD velmi zbožňuje. Ale jak je vidět, tak pouze ty, které se jí hodí do krámu.

Tak s tím začal David Rath. Ředitelům škol „doporučil“, aby volby na svých ústavech nepovolili. Co takové „doporučení“ od Davida Ratha znamená jsme viděli, když zhruba před rokem ředitelé ignorovali jeho výzvu na zaslání návrhů názvu univerzity, kterou chtěl hejtman (a poslanec) velikášsky založit. Když to někteří ignorovali, cítilo se Rathovo ego natolik pošlapáno, že jim seškrtal prémie. Zachránila je jen vlna veřejného ohlasu, kterou celá akce vyvolala.

Taková vlna se ale nemusí zvednout vždy, obzvláště kdyby sdělovací prostředky celé akci nevěnovaly velkou pozornost. A tak mnoho ředitelů škol cuklo a volby u sebe nepovolily. Vlna pomstychtivosti by se totiž mohla z Ratha přenést i na ostatní oranžové hejtmany. ČSSD si minimálně prosadila, že se nesmí před volbami výsledky těchto studentských voleb zveřejnit.

Opět si musím položit otázku – proč to nevadí ostatním stranám? Pokud by skutečně došlo, jak tvrdí ČSSD, tímto způsobem k manipulaci s veřejným míněním, tak je to přeci pro všechny strany nastaveno stejně. Stejně poškození by se mohli cítit komunisté, TOP 09 i ostatní. Ale nikdo proti tomu nic nemá.

Když už se ČSSD tak pasuje na velkou ochránkyni rovných podmínek pro všechny, tak proč ve středočeských nemocnicích běží na televizích koupených za naše daňové prostředky předvolební klip Davida Ratha a ČSSD? Pořád dokola oranžové vymývání mozků.

Kdyby ČSSD mohla, tak si zaplatí vlastní průzkum veřejného mínění na určité skupině obyvatel, který by dopadl podle jejích představ. S jeho výsledky by se jistě ráda pochlubila. Ono je ale těžké tu skupinu najít a definovat. Věřte, že ani v řadách důchodců by nepochodila. To vidím na svém okolí. Není to tak, že drtivá většina důchodců chce volit levici. V dosahu mých známých určitě ne.

Na závěr mohu ČSSD ubezpečit, že i kdyby v květnu parlamentní volby vyhrála, tak přes všechny tyto své akce, které zde provádí a předvádí, nebude nikdo z poraženého tábora nic blekotat o tom, že tyto volby lze srovnat jenom s únorovým pučem roku 1948. To bychom se dozvěděli pouze v případě opačného výsledku.

-------------------------------------

Jiné mé články vycházejí na www.shekel.cz