Buzerace obchodníků, nacionalismus nebo prostě hloupost?

Nově v obchodech platí, že u dveří musí být cedule ukazující procentuální podíl prodávaného sortimentu z jednotlivých zemí. K čemu to?

            Já tomu doposud nevěnoval pozornost, ale když jsem dnes ráno vstupoval do Lidlu, abych si koupil pečivo k snídani, jelikož naše pekárna má dovolenou, tak jsem nestačil zírat. Dozvěděl jsem se že: 44% zboží je z ČR, 28% z NSR, 17% z .... atd.

            Původní záměr byl asi takový, že zákazník, národně uvědomělý, uvidí, že v tom a tom obchodě se prodávají většinou české výrobky, tak v zájmu podpory domácí produkce jásavě do obchodu vkročí a zanechá zde svou výplatu.

            Jaké pro něj bude nutné kritérium, aby tak udělal? Bude muset být zboží z ČR více jak 50%? Nebo dokonce minimálně 80%? A i kdyby tam bylo zboží z ČR 90%, tak stejně bude muset studovat drobné písmo na jednotlivých výrobcích, aby se náhodou nespletl a nekoupil něco z těch zbývajících 10 zahraničních procent. A když je třeba vysazen proti Francouzským výrobkům, tak opět bude muset vše studovat, aby to francouzské nakonec nekoupil. Jediným řešením pro něj by bylo, kdyby ta která prodejna mohla na dveře třeba hrdě napsat: 100% zboží ze Španělska! Utopie.

            Zákon sice stanoví přesná čísla na stanovení země původu. Ale co zákazník? Bude pokládat za českou potravinu hovězí z kravičky odchované v Podkrkonoší ale zpracované a zabalené v Polsku, nebo naopak?

            A myslí si někdo, že když zákazník usoudí, že podíl českého zboží je na jeho vkus nedostatečný, tak že se u dveří otočí a místo své oblíbené prodejny bude chodit (jezdit) nakupovat jinam? To vážně někdo skutečně vymyslel za tímto účelem?

            A co obchodník? Musí natisknout a vyvěsit cedule. Pak mu dodavatel oznámí, že tento týden ty šampony nevyrobila továrna v Portugalsku, ale její pobočka v Dánsku. Rázem se o 1% změní poměr sortimentu z jednotlivých zemí a obchodník musí opět vytisknout nové cedule a vyvěsit je na dveře. V případě mimořádných dodávek a akcí totéž. Pokud by chtěl dostát zákonu, musel by to dělat několikrát denně. Náklady si samozřejmě obchodník asi promítne do cen. Možná namítnete, že díky konkurenci nikoliv. Dobře, ale s tou rostoucí nesmyslnou byrokracií jednou pohár přeteče a obchodník to zabalí a sekne s tím. Že by to byl účel?

            Docela by mě zajímalo, jak to chce státní správa kontrolovat. To už je až legrační pomyšlení. Představme si kontrolora, který se prohrabujeme všemi možnými dodacími listy, pracně vypočítává procentuální podíl jednotlivých zemí a ještě během jeho kontroly se na prodejně vyprodá jeden druh vína. A vše je jinak. Ale ty kontrolory samozřejmě budeme platit z našich daní, místo aby dělali něco užitečnějšího. To je prostě blbost na n-tou.

            Ani se mi nechce věřit, že nějaké takovéto zařízení mohlo vůbec vstoupit v platnost. Záměrem snad mohlo být podpořit prodej českých výrobků. Vedlejším efektem bude asi hraní si na nízké nacionalistické pudy. Hlavním výsledkem bude ale jen zvýšení již tak neefektivní byrokracie a buzerace obchodníků.