San Francisco

Město protikladů a překvapení. Krása i špína. Jedinečné uličky a tramvaje. Na ty nemá ani Lisabon. A to je co říci. 

   Sháníme z auta cestou do San Franciska ubytování. Chtěli jsme to udělat již před dvěma dny, ale prostě nebyl v Yosemitském parku internet. A to ani v hotelu. Bohužel zde dost běžná praxe. Takže jakmile se v autě na cestě k pobřeží objeví první mobilní signál, okamžitě surfujeme.

            Nabídky, které na nás chrlí booking.com a podobné servery jsou hrozné. Buď pouze sprchy a toalety společné na patře, nebo ceny od 100 USD za pokoj a noc nahoru. Budeme se muset rozhodnout pro to či ono. Nakonec volíme jednoduchý hotel, ale pokoje s vlastní koupelnou za asi 85 dolarů na noc i s daní. Hlavně je to v centru, takže vše dosažitelné pěšky. Prostě bude pohoda.

            Před námi jsou poslední kilometry a Dana předčítá z knížky o San Francisku. Dozvídáme se fůru zajímavých věcí, i to, kde jsou nejchudší čtvrti, kdy lze vidět život spodiny tzv. za syrova. Zkontrolujeme, kde je náš objednaný hotel a konstatujeme: Bingo! Trefa přímo do černého :-).

            Za tmy přijíždíme k hotelu. Na ulici se válí ve spacácích bezdomovci. Pochybné inteligence se potácí ulicí a něco pozpěvují, nebo pořvávají. Docela šok. Kufry vykládáme za přísných bezpečnostních opatření, pořád vše hlídáme. I personám hotelu je asi Pakistánského či podobného původu. Hygiena na pokojích nic moc. I smrad je všudypřítomný. A když vidíme některé týpky, kteří zde bydlí také, tak si gratulujeme, že jsme v tom hotelu nevzali pokoje se společnou koupelnou.

            Ale teď už to lepší. Nakonec zjistíme, že Pákistánec si nás velmi považuje, asi mu málokdo platí tolik, co my. O bezpečnost hotelu se stará velmi dobře, nikdo cizí sem nevnikne. A zjistíme, že ta ulice není nebezpečná, pouze hlučná. A pro nás prostě nepochopitelná.  Dokonce hned večer vyrážíme s Martinem na jedno do baru ve vedlejším domě a je to velmi příjemná atmosféra. Pohoda začíná.

            San Francisco překvapí svou teplotou. Jste sice na zeměpisných šířkách níže, než je jižní Maroko, ale nejvyšší teploty tu máme odpoledne při vyjasnění jen 16°. Zlatý Golfský proud, který se v Evropě stará o dobré teploty. Tady Pacifik působí úplně opačně.  A tak pár desítek kilometrů odtud bylo ve vnitrozemí skoro 30° a tady nastává malá doba ledová. Ráno tedy nasadit dlouhé kalhoty, mikiny, Ola i kabát a vzhůru do města. Tentokrát předpověď pracovala proti nám. Má být polojasno, ale je zataženo a společně s nízkou teplotou si připadáme jako v listopadu. 

Odpoledne jsme se zpět  k hotelu svezli tramvají. Stálo nás to sice hodinu čekání, ale vyplatilo se to. Tramvaj je poháněna lanem, které je vedeno ve žlábku pod ulicí. Při rozjezdu pomocí velké páky strojvedoucí tramvaj k němu připojí. Když brzdí, tak zase ručně opět jen pákou.

Do hotelu, oddechnout a večer na nějaký gáblík a projít trochu jiných uliček. Za den jsme nachodili přes 15 km. Zítra nás čeká ještě sjezd naším autem po Lombard street a samozřejmě Golden Gate.