Já nic nemám, nic nevím, nic nevlastním, všichni se spikli

To je už omletá písnička pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ale poslední dar-nedar je už výsměchem všem. Jenom si říkám, co všechno jsou ještě kobliháři schopni spolknout. 

Shrňme si fakta. Pan David Rusňák daroval hnutí ANO více jak milion korun v hmotném plnění, tedy formou pastelek, lepících pásek a jiného kancelářského materiálu. Dar byl ve společnosti pana Rusňáka řádně smluvně zaevidován a prošel účetnictvím. Jenže pan Rusňák se teď kvůli podezření, že má něco společného s únikem policejních odposlechů, stal nepohodlným a hnutí ANO by se rádo od daru distancovalo, i když ho přijalo a už spotřebovalo. A teď nastupuje ta legrace:

"My jsme žádný dar od pana Rusňáka nepřijali. Nikdy." tvrdí nám předseda Babiš. A pokračuje:

"Opakuji, my jsme žádný dar od pana Rusňáka nedostali, to je základ. Proto není ani v účetnictví, ani ve výroční zprávě. A pokud oni tam(v Brně – pozn.) měli nějakou takovou smlouvu, kterou nedoručili na centrálu, a nebyla podepsaná předsedou hnutí, tak samozřejmě ta smlouva neexistuje a žádný dar nebyl."

            To je tedy úžasné. Takže společnost pana Rusňáka si odečetla více jak milionový dar ze základu pro výpočet daně z příjmu, ale obdarovaný ho jako příjem nezaevidoval. To je přesně a doslova to, o čem nám pan ministr léta tvrdí, že je největší zločin - NEPŘIZNANÝ PŘÍJEM. A ten příjem fyzicky existuje, protože brněnská organizace ANO ten materiál přijala a spotřebovala.

            Pokud bych toto přenesl do podnikatelské hantýrky, tak jedna firma udělala legální nákladovou fakturu na více jak milion korun, o který si snížila základ daně, a druhá firma ji nezanesla jako příjem do svého účetnictví, byť tu sumu dostala. V tomto případě do výroční zprávy, ale to je jedno. Tady sice nejde o daňový únik, ale zase o neoprávněné čerpání státního příspěvku. Na ten totiž hnutí ANO nemá nárok pokud není v pořádku výroční zpráva. Takže prašť jako uhoď. 

            Sám ministr Babiš podobné praktiky nazývá již léta daňovými úniky a dodává, že všeci kradú. A kvůli těmto obchodům zavedl Kontrolní hlášení DPH, které otravuje úplně každého podnikatele v zemi, plátce DPH, s každou fakturou, která má hodnotu více jak deset tisíc korun. Tedy o dva řády míň, než o co jde v tomto případě. Nemluvě o babkách na trhu a jejich příjmech v řádech desetikorun. Těm zase napařil EET.

            Pokud by se něco takového provalilo u někoho jiného, než u osoby spřízněné s hnutím ANO, byly by oba podnikatelé zúčastnění na tomto "fiktivním obchodu" vyzváni Finančním úřadem k vysvětlení a pokud by tak do jednoho týdne neučinili, dostali by pokutu 40 000,- Kč. Pro začátek. Další sankce by následovaly.

            Finanční správa, které již dlouhá léta šéfuje pan ministr Babiš, se o tento konkrétní případ nijak nezajímala. Minimálně ne do teď. Jak je možné, že někdo má v účetnictví v nákladech milion a příjemce ten milion nepřizná? Takhle to tedy chodí? To je o kázání vody a pití vína.

            Pan ministr Babiš je dle svých slov čistý. Tváří v tvář faktům, začne vždy mluvit jakoby z cesty. Působí až nesvéprávně. Stále dokola. On ale ví moc dobře co dělá. Toto je jen příprava. Až se ujme úplné vlády v zemi, tak dojde i na ty, co se odvažují položit nepohodlné otázky. Zvykejme si. Nebude líp. Bude hůř!