Krize! Krize? To je jen věcí výkladu a důvěry.

Dostal se mi do ruky článek Tomáše Bati z roku 1932. Vyjadřoval se zde k tehdejší celosvětové hospodářské krizi. Je zajímavé, jak to s dnešní dobou souvisí.

Profit.cz

Citát: „V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.“

Přeložím-li to do dnešní mluvy, tak žádné šrotovné, žádné podpory bankám, které svým hospodařením téměř zbankrotovaly, nezvyšovat schodek rozpočtu, nezadlužovat se do budoucnosti. Mít smysluplný trh práce a pracovní zákoník. Nemít absolutně nemotivující sociální dávky, které někoho přesvědčí o tom, že pracovat netřeba. No, sociální demokrati a spol. by asi Tomáše Baťu rádi neměli.

A Tomáš Baťa pokračuje: „Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“

Tady je to o osobním příkladu. Nám chybí politik, autorita. A nevidím na obzoru hvězdu, která by něco řekla a mělo by to váhu. V hospodě to bude pouze o tom „To je debil  ten Paroubek/Topolánek/Klaus …“. Bohužel, to je tak všechno na co se velká část národa zmůže. Pak se objevují různí jedinci, jako Dryml, kteří se porovnávají třeba s Churchilem. Možná velikost jeho koeficientu drzosti koresponduje s výší charisma Churchila. Ale nám to nepomůže. Ale ony i současné špičky mají máslo na hlavě. Viz naprosto nevěrohodné vládnutí a lavírování Topolánkovy vlády. A naopak poslední exces s obcházením platného zákona ze strany sociální demokracie v oblasti zdravotních zákonů. Jak pak máme mít k našim hlavounům důvěru? O morálce nemluvím radši vůbec, zvracet se mi momentálně nechce.

Tomáš Baťa naposled: Příčinou krize je morální bída. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.

Každý by měl začít u sebe. A ne jen koukat nahoru a nadávat na vrchnost. Znám hodně lidí činných v oborech údajně zasažených krizí, kteří nevědí co dělat dříve. Vím, že mnohým to nepomůže. Ale u mnoha jiných je to jenom o důvěře v sebe sama. A o uznávání a dodržování určitých mravních hodnot a principů. A v neposlední řadě i o píli a nebojácnosti.