Čím zdravější Rusko, tím nebezpečnější

Je to smutné, ale posledních asi dvacet let nám ukazuje, že to platí. Člověku musí být těch lidí líto, ale bohužel není jiné cesty, než je opravdu nechat žrát hlínu. 

Po prohrané studené válce litovalo Rusko nejen ztrátu svých satelitů, ale dokonce i svazových republik bývalého Sovětského svazu. Studenou válku Sovětský svaz prohrál z důvodu, že na to prostě hospodářsky neměl. Systém nestavící na soukromém podnikání a volné hospodářské soutěži prostě dlouhodobě neobstojí, to nám již dějiny ukázaly mnohokrát.

            Pokorně, a věřím že proti vůli velké většiny vůdčích elit, se následník Rusko snažilo budovat nějaké demokratické struktury a vybudovat i, byť slabé, tak přeci jen základy tržního hospodářství. Bohužel dlouhodobá degenerace národa provedená po dobu mnoha desetiletí komunistickou ideologií a výchovou vedla k tomu, že to prostě nejde. Lidé mají zažrané pod kůží, že to za ně někdo rozhodne a provede. Potřebují vedení a bohužel potřebují i pocit silné nadřazenosti. To už pak nemá daleko k nacionalismu, který zase stále potřebuje vnějšího nepřítele.

            Demokratický svět se snažil stále podávat pomocnou ruku, ať už po stránce hospodářské, tak dokonce i vojenské. A Rusko hospodářsky rostlo. A tady se ukázal být ten kámen úrazu.

            V HDP na hlavu překonalo Rusko již i Polsko, Baltské země a šlapalo na paty nejslabším členům původních států EU. Každý rozumný člověk si řekl hurá a přál jim to. Ale jakmile se trochu otřepali z hospodářské devastace doby socialismu, začali zase vystrkovat růžky. Rusko si vyzkoušelo zabrání části Podněstří, Osetie a Abcházie a demokratický svět kromě pár slov bububu neudělal nic. Rusko uspořádalo nejdražší olympiádu všech dob v Soči. Rusko bylo na vrcholu. Tak to zkusilo znovu na Krymu a pak dále na východě Ukrajiny. Naštěstí už bylo dost rozumných politiků v demokratickém světě, kteří dokázali říci A DOST! Ale lavina byla spuštěna.

            A tak jsme se doslechli z úst kremelských vůdců, že ruské tanky by klidně mohly být za dva dny ve Varšavě, nebo že z Pobaltí nezbude nic, či zdůrazňování, aby nikdo nezapomněl, že Rusko je jaderná velmoc. Hospodářské sankce byl vysmívány a bylo vidět, jak se Rusko nenápadně připravuje a už se těší na zimu, až bude moci říci té zbývající Evropě ohledně dodávek plynu: A DOST! Z těch prohlášení už dopředu mezi řádky čišelo to natěšení, až to konečně provedou.

            Jenže ti mizerní Arabové srazili ceny ropy na dlouhodobá minima. Ruská ekonomika, která je schopna vyrobit tak maximálně posměch budící Lady, a je bytostně a pouhopouze závislá na vývozu ropy a plynu, byla najednou na dně. A tak mrazy udeřily, plyn do Evropy teče a jsem přesvědčen o tom, že ruští politici jen skřípou zuby nad beznadějí a nemohoucností, že ty kohouty prostě zavřít nemohou. Zbavili by se tak toho jediného a asi už posledního příjmu peněz, který jim ještě zbývá. No a i rétorika trochu vychladla. A tak se ukazuje ta smutná pravda z titulku mého článku, že jen hospodářsky slabé Rusko, je bezpečné Rusko a je kooperující Rusko. Jakmile se postaví hospodářsky na nohy, bude zase řinčet vším možným do svého okolí. Nikdo rozumný si to nepřeje, každý by přál Rusku svobodu a blahobyt, ale Rusko samo dělá vše proti tomu. Svou možnost v posledních dvaceti letech vůbec nevyužilo.

            Evropa to naštěstí začíná chápat. Uvědomuje si zranitelnost na dodávkách energie z Ruska. Německo je vůdčí velmocí v oblasti obnovitelných zdrojů, Litva má hotový terminál na dovoz zkapalněného plynu, který postačí pro celé Pobaltí a dokonce i Finsko, v rezervě máme stále břidlicové plyny.

            Rusko si to uvědomuje a tak s velkou pompou uzavřelo smlouvu o dodávkách plynu s Čínou. Dokonce označovanou jako "smlouva století". Jenže čínští komunisté se s Ruskem nemazlí. To není naivní a demokratická Evropa a USA, které se snažili Rusku pomáhat. Čínští soudruzi jsou si vědomi své hospodářské převahy a totální průmyslové zaostalosti Ruska. Rusko berou jen jako nějakou další rozvojovou zem a dívají se na něj skutečně skrz prsty. Bohužel ale jenom tomu Rusové rozumí, jakýkoliv náznak dobré vůle berou jenom jako slabost nepřítele (pojem partner neznají). Prezident Putin v Číně div nelezl po kolenou aby k tomu podpisu došlo. A tak ona "smlouva století" o dodávkách plynu obsahuje například i článek o tom, že cena plynu bude vždy odvozena od ceny ropy. Momentálně by ani nezaplatila výstavbu toho plynovodu. A už vůbec Čínu nezavazuje k nějakým povinným odběrům.

            Ono to směřuje k jednomu. Nakonec Rusové přijdou na to, že už ani nemají peníze na těžební infrastrukturu a začnou ty vrty na Sibiři Číňanům prodávat na stojato, ať si tam tu infrastrukturu vystaví sami. Čínské firmy budou potřebovat zázemí a začnou si dlouhodobě pronajímat obrovské pozemky pro svou činnost, počítám na 99 let s opcí k pozdějšímu odkupu. Vzniknou tak nejdříve technické, pak průmyslové a nakonec celé aglomerační zóny. A nakonec bude prostě Sibiř rozprodána Číně a ti nebudou potřebovat ani jeden výstřel. Ostatně podobný obchod už Rusové jednou provedli, když prodali Aljašku Američanům.

            Já bych si moc přál, abych se ve svých vizích mýlil. Aby Rusko bylo demokratickou, vzkvétající zemí, zapojenou rovnocenně do mezinárodních struktur. Nejlépe člen NATO, případně i EU. Ale zatím vidím, že samo Rusko dělá vše pro to, aby to bylo zcela jinak.  A události a rétorika ruských vůdců posledních měsíců ukazují, že asi fakt bude pro všechny lepší chudé a rozprodané Rusko.