Člověk se už ztrácí v těch milionech a miliardách, zdaněných a nezdaněných, přiznaných před a po. Tak to zkusme pěkně po lopatě.
Pan Babiš založil v roce 2006 akciovou společnost PROFROST se základním kapitálem 2 miliony korun. To jsou v této kauze takové drobné, že nemá cenu se pídit po jejich původu. Ostatně jeden americký milionář říkal: "Na ten první milion se neptejte, ostatní jsou už všechny poctivé".
Společnost nějak hospodařila, nějak podnikala, ale hlavně se nějak úvěrovala a byla zadlužená. Za tohoto stavu ji od pana Babiše v roce 2010 koupil Agrofert (vlastněný panem Babišem) za zhruba půl miliardy korun. Nesmysl? Omyl. Moc chytrá věc. Agrofert měl s nákupem společnosti obrovské výdaje, tedy náklady, a o to nižší základ pro výpočet daně z příjmu. Jestli musel onu půl miliardu p. Babiš danit jako příjem fyzické osoby nevím, v těch patrech a v těchto zákonech se nepohybuji. Ale myslím, že spíše ne. Je logické, že cizí společnosti by asi těžko firmu PROFROST za tuto cenu prodal. Ty peníze by za to nikdo nedal. Ale když vlastně prodává sám sobě, tak je to něco jiného. Rozhoduje sám za obě strany. Může se tomu říkat optimalizace daní. Dělá to asi kdekdo. V podnikatelské hantýrce se tomu říká přehazovat peníze vidlemi.
Takže p. Babiš má v tomto okamžiku nějakou půl miliardu k dispozici. A jsme u těch dluhopisů. Agrofert pana Babiše vydá dluhopisy s úrokem 6% ročně. Pro jistotu už za miliardu a půl. Sice se v té době dalo v bankách půjčovat za úrok nižší, ale dokažte to. Pan Babiš v mezidobí nějaké drobné našetřil a tak si všechny dluhopisy mohl koupit sám. Pro Agrofert jsou náklady placené na úroky z dluhopisů odečitatelné ze základu daně (kdyby si půjčil v bance třeba za 2%, tak by ten náklad byl nižší a tudíž daň vyšší). Ty úroky jdou čistě do soukromé kapsy pana Babiše, tudíž si řeknete, že je to jedno, daň z příjmu zaplatí on. Omyl. To je ten pověstný trik s tím, že dluhopisy mají nominální hodnotu jedna koruna, tudíž roční úrok je 6 haléřů a podle zákona se daň do koruny zaokrouhluje dolu. Tedy na nulu.
Původně to bylo myšleno tak, že poté co si občané nakoupili povodňové dluhopisy a sněmovna následně v honbě za každým drobným schválila zákon o zdanění dluhopisů, tak se vydaly povodňové dluhopisy korunové, aby lidé ty daně nemuseli platit. A bylo to správně. Jenže se toho chytli různí šíbři a začali na stejné bázi vydávat dluhopisy firemní. A tak daň neplatí ani Agrofert, ani p. Babiš. Může se tomu říkat optimalizace daní. Dělá to asi kdekdo. V podnikatelské hantýrce se tomu říká přehazovat peníze vidlemi.
A tady jsem u toho jádra problému. K překročení zákona asi nedošlo. Nebo možná jo. Ale to má ze zákona vyšetřit Finanční správa. Jenže té p. Babiš jako ministr financí šéfuje. Samozřejmě že tu nejde o střet zájmů, to křičí jenom závistivci.
A ještě nesmíme samozřejmě zapomenout dodat, že za všechno může Kalousek.
Asi by se do toho mohla zakousnout policie. Proč myslíte, že p. Babiš tak dováděl, když byla vzata pravomoc jeho věrnému příteli plukovníkovi Šlachtovi? A když se do toho chce podívat parlament, tak se dozvíme, že jsou všichni zmanipulovaní. Celá sněmovna odleva doprava, od eurohujerů po nacionalisty. Větší pohrdání parlamentní demokracií, potažmo voliči, si lze těžko představit.
Jak jsem uvedl, není určitě sám, kdo takto postupoval. Ale nikdo jiný nemá tu drzost, že tu křičí, že všichni kradú (a on samozřejmě ne).
Pan Babiš, když už se dostal do politiky, tak mohl pro tuto zemi skutečně něco udělat. Mohl si říci, že už má dost a věnovat se tomu, aby se tu lépe žilo. Místo toho jde po krku všem podnikajícím, kteří vydělávají 10 000x méně než on, zavádí nesmyslnou buzeraci v podobě Kontrolního hlášení a EET, zvyšuje počet úředníků, kteří to vše musí zpracovávat a kontrolovat, o desetitisíce, zavádí likvidační pokuty za naprosté prkotiny a tváří se při tom jak mu jde jen o blaho lidu.
Zatím dokázal, že mu šlo pouze o blaho vlastní.
