Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se cestovalo za socialismu

28. 03. 2017 8:30:15
Naší mladé generaci to bude připadat jako neskutečná věc. A je to dobře. Bohužel jsou zde i popírači historických faktů, to je podobné jako popírat holocaust. Takže především pro ně připomenutí.

Pokud chtěl někdo vyjet za železnou oponu (to jsou dráty co soudruzi vystavěli na naší západní hranici aby nikdo ten jejich ráj nemohl opustit) tak u SBČS (Státní banka československá) bylo potřeba zažádat o tzv. devizový příslib. V podstatě se tím banka zavazovala k tomu, že vám s přirážkou 273% proti oficiálnímu kurzu prodá za Kčs valuty (např. britské Libry) v případě, že obdržíte všechna potřebná povolení k vycestování. Žádost o vydání devizového příslibu bylo potřeba nechat potvrdit od svého zaměstnavatele (nebo školy), že s tím souhlasí. Zde se většinou vytvářela tzv. vnitřní kolečka, tedy musel se vyjádřit funkcionář ROH (Revoluční odborové hnutí), předseda KSČ (zkratku této zločinecké organizace snad nemusím vysvětlovat), přímý nadřízený, osobní oddělení a případně i ředitel. Na školách to ROH nahrazoval SSM (Socialistický svaz mládeže). Pamatuji si na zkoumání, zda jsem se zúčastnil dobrovolných brigád (to byla pracovní směna většinou o víkendu, která byla neplacená a na kterou se chodilo dobrovolně a s nadšením) a tudíž to svolení mohu obdržet. Když toto prošlo vnitřním kolečkem, dostal jste na Žádost o devizový příděl razítko organizace a žádost se mohla odeslat do banky.

Fotky dobového formuláře snad jsou dostatečně výmluvné.

Tak tady citát kolegy blogera Hermánka: " Žádost o devizák se prostě, bez jakýchkoli souhlasů, jakéhokoli zaměstnavatele a ZO KSČ prostě poslala nebo zanesla do banky."

Zdroj: http://jirihermanek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=595387

Ještě jsem to nikdy nepoužil, ale tady musím již natvrdo napsat, že pan Hermánek byl v té době evidovaný agent StB a tudíž měl zjevně jiné podmínky překračování hranic než obyčejní smrtelníci.

Teoreticky bylo možno takovýto příděl dostat jednou za 3 roky – a tím i soukromě bez cestovní kanceláře jednou za tři roky vycestovat. Prakticky ho někdo dostával každý rok a někdo vůbec. Předpokládejme průměr a příděl byl přidělen po 7 letech, tedy po 7 podaných žádostech. Ta žádost se totiž musela podávat každý rok do konce tuším ledna (s tím termínem si nejsem tak jist). Tedy každý rok absolvovat v zaměstnání ono schvalovací kolečko. Vyrozuměn bankou byl člověk pouze v případě, že byla kladně vyřízena. Jinými slovy pokud nepřišla žádná pošta, bylo to zamítnuto. Nezapomenu, jak jsme s nadějí každý den očekávali, co bude v poštovní schránce. To nebylo čekání na dopis od někoho blízkého. To bylo ponížené čekání na úřední lejstro, že si tedy můžete koupit několik ušmudlaných valut na svou cestu.

Když jste měli štěstí a ten Devizový příslib vám banka náhodou přiklepla, tak začalo další martyrium. Nyní bylo potřeba zažádat o výjezdní doložku. S příslušným formulářem opět absolvujete celé kolečko v zaměstnání – viz nahoře. Navíc se zde zkoumalo, zda nemáte nějakou půjčku, tedy finanční závazky vůči státu. Netřeba připomínat, že pokud jediný funkcionář z toho řetězce s vaším vycestováním nesouhlasil, tak jste měl smůlu. Dále bylo potřeba navštívit vojenskou správu (tedy jen muži), i zde pokorně zažádat o souhlas, že s vaším vycestováním souhlasí.

Následně návštěva prokuratury a zažádání o čerstvý výpis z rejstříku trestů.

A s tím vším zajít na pasové oddělení VB a zažádat o výjezdní doložku.

Řekněme že proti vám státní bezpečnost nic neměla a za 3 týdny jste si onen zázračný zeleno-bílý papír mohli vyzvednout.

Ta výjezdní doložka sloužila nejen pro naše pohraničníky, že vás mohou pustit třeba směrem na Rozvadov, ale samozřejmě i pro pohraničníky spřátelených socialistických států, kteří ji vždy kontrolovali. Protože jinak by ztrácela smysl. Člověk by bez oněch buzerací prostě vycestoval do Maďarska a tam překročil hranice do Rakouska. Nesmysl.

Opět musím zmínit diskutujícího blogera Hermánka, který tvrdil že se dalo chodit do Západního Berlína bez výjezdní doložky a to opakovaně. Buď lže, nebo ztratil paměť.

Nyní do banky pro nákup oněch přidělených valut. Ty vám byly zapsány do tzv. Celního a devizového prohlášení. Toto jste museli opatřit příslušným kolkem. Pro cestu do „kapitalistické“ ciziny v hodnotě 300 Kčs. Tedy více jak desetina průměrného měsíčního platu. Více valut, než jste oficiálně zakoupili, jste vyvézt nesměli.

Před odjezdem museli muži navštívit Vojenskou správu a odevzdat zde vojenskou knížku. Potvrzení o odevzdání museli s sebou vzít na cestu. Jinak by je naše orgány přes hranici nepustili. Po návratu si zase pod hrozbou sankcí museli knížku vyzvednout.

Před příjezdem na hranice jste do celního a devizového prohlášení museli zapsat všechny cenné předměty, tedy fotoaparáty, prsteny, náušnice apod. A též československé koruny. Při návratu bylo kontrolováno, že vše, co je zde zapsáno též vezete zpátky. Cokoliv jste nakoupili v zahraničí se zde muselo před návratem na hranici zapsat. Pokud to bylo do hodnot 300 Kčs na osobu, bylo to bezcelně vpuštěno. Jinak se zavádělo celní řízení.

Mnozí diskutující zde zmiňují (jmenuji např. pana Řezníka), že nikam cestovat nechtěli a bylo jim to jedno. Ano. Byli tací, kterým stačil omezený obzor a neměli potřebu poznávat jiné a nové věci. Ti na tu dobu samozřejmě vzpomínají s nostalgií. Ale je jim úplně jedno, že nejsou všichni stejně omezení a ostatním to vadilo.

Je škoda, že naši mladou generaci to již nezajímá. A je to dobře. Ale stejně je nutno to stále dokola připomínat, aby zde velice aktivní příznivci těchto starých pořádků stále nezasévali sémě pochybností.

Autor: Tomáš Flaška | úterý 28.3.2017 8:30 | karma článku: 36.09 | přečteno: 1714x

Další články blogera

Tomáš Flaška

Smlouva Andreje Babiše s občany České republiky

Přistála nám ve schránce. Číst jsem to nechtěl. Toto obvykle dáváme do sběru a od některých stran dokonce urychleně, tentokrát to dopadlo jinak.

19.10.2017 v 10:21 | Karma článku: 38.39 | Přečteno: 2510 | Diskuse

Tomáš Flaška

U nás se rozkrade 100 miliard ročně

Toto uvedl v rámci předvolební kampaně v roce 2013 pozdější ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Toto jeho vyjádření kopíruji hned do úvodu blogu, pro případ, že by třeba chtělo zmizet.

17.10.2017 v 11:13 | Karma článku: 36.69 | Přečteno: 1555 | Diskuse

Tomáš Flaška

Jak náš chytrý pan prezident na lep sedl

Bylo to popsáno už mnohokrát. Vyjádřením o tom, že Rusko by Ukrajině mělo za zabrání Krymu zaplatit nějakou kompenzaci, pobouřil kdekoho. Ale pointa pokračování je dokonalá.

12.10.2017 v 5:53 | Karma článku: 36.33 | Přečteno: 1459 | Diskuse

Tomáš Flaška

Manipulace průzkumů veřejného mínění

Není to tak okaté, jak by si někdo představoval, ale je to snazší, než byste si mysleli. Jenom to něco stojí.

10.10.2017 v 11:37 | Karma článku: 41.57 | Přečteno: 5103 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 171 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 291 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 46

Po filozoficko-ekologickém zamyšlení se přesunuji k méně vznešenému tématu - jídlu. Jídlo bylo pro nás v Africe neustále problém. A ani zde tomu nebylo jinak...

19.10.2017 v 10:42 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 249 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Blýskání na lepší časy?

Vypadá to tak. Egyptská turistika zaznamenává boom. Nedosahuje ani zdaleka hodnot z doby před revolučním únorem 2011, ale přece jenom. Posuďte sami.

19.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 129 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 9: Potvrdí někdo údajně omlazující účinky vodopádu Tvindefossen?

Ostružiník moruška bohatý na vitamin C roste jen na severu - našli jsme jej a také další vodopády a hlavně klid a pohodu severské přírody. Škoda, že mi v oblasti Tyssedalen "odešla" moje patnácti léty půlkou Evropy prověřená obuv.

19.10.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse
Počet článků 570 Celková karma 40.61 Průměrná čtenost 3349

Co mě štve, o tom rád napíšu. Ale i rád něco pochválím. Mám rád hory, lyžování a horské kolo. Živím sám sebe a svou rodinu, nikde nepracuji, ani nikoho nezaměstnávám. Nebereme žádné dávky ani podpory. Nic jsem nezprivatizoval ani nezrestituoval. Pokud chcete, napište mi: tflaska@seznam.cz. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.