Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam kráčíš Itálie?

31. 07. 2018 12:47:16
Moje oblíbená prázdninová destinace. Již několik desetiletí. Ale poslední dobou bohužel zaznamenávám docela změny. Plíživě, ale pořád viditelněji.

Nemyslete si, že budete na ulicích zakopávat o imigranty. Vidíte je, ano. Ona černá pleť v Evropě vždy vynikne. A ti z Blízkého východu se mezi Italy dost ztratí. A když vás v obchodě, nebo v restauraci obsluhuje „černoušek“, můžete si být jisti, že je slušnější, rychlejší a příjemnější než „domorodec“. Ale přicházíme k prvnímu ALE. Žebráci jsou všude v Evropě. Ale tady ti s tou neevropskou pletí mají jasnou většinu.

V Itálii jste se v restauraci vždy najedli dobře. Sice draho, ale dobře. Ale především férově. Co bylo na jídelním lístku, to bylo i na účtu. A to jsem zbožňoval. Člověk nemusel pořád hlídat, zda ho nějaký číšník neobere. Tak to už také neplatí. Je zde druhé ALE. V Parmě jsem se při pohledu na podivně vysoký účet začal dohadovat s vrchním a bylo mi vysvětleno, že je doba Aperitivo a proto příplatek. A prý je to tak v celé Itálii. Marně jsem argumentoval, že předchozí večer v Bergamu to tak nebylo. A nebylo to tak ani v následujících dnech v dalších městech. Z toho vrchního nakonec vypadlo, že je Chorvat. Tak že by se tyto móresy přenášely z Chorvatska sem?

Italské dálnice jsou dokonalé. Člověk tak nějak spolkl i ten poplatek. Dělávalo to nějakých 6-7 Euro na 100 km. Máme zde třetí ALE. To už neplatí. Dnes počítejte v průměru s tak 10 Eury za 100 km. Jsou úseky levnější, ale i podstatně dražší. A to je už na zváženou. Mrkněte třeba sem. Dálniční úsek mezi Pessano a Lodi 41,7 km, cena 7,30 €. Jak přemýšlíme, případně nadáváme, zda si koupit rakouskou známku za 8 Euro na 10 dnů. Tady se projedete dvakrát na chatu, nějakých 100 kilometrů tam a 100 km zpět a už vás to stojí totéž, co u nás celoroční známka. A připočtěte k tomu asi tak 1,60 Euro (= 41 Kč) za litr benzínu. A to musíte sjet z dálnice. Na dálnici je to o další 20 centů dražší. A sjetí z dálnice znamená mýtná brána, čekání, tahání karty nebo peněz, opětovné rozjíždění. A při zpětném vjezdu na dálnici zase brždění, vyzvednutí si lístku, prostě nepohoda.

Nejlepší je, když jsme si o tom povídali s místnímu jeden večer u vínka. Jejich reakce byla s úsměvem na tváři: „No jo, Italie“. Jakoby na to byli hrdí. Nebo třeba i ve smyslu, když se ti to nelíbí, tak sem nejezdi.

Jsme u čtvrtého ALE. Porovnání kvality života, které posuzuje nejen platy a ceny, ale i dostupnost zdravotní péče, bezpečnost, kvalitu veřejné dopravy, hygienické standardy a mnoho dalších věcí - viz zde - tak jsme již několik let před Itálií. Momentálně jsme na 22. místě z více jak 200 zemí na světě. Hlavně že furt nadáváme. Faktem je, že můj soused u moře, z Torina, cestou udělal něco s pneumatikou. Nerozuměl jsem přesně co. Ale i kdyby to byla totálně zničená guma a prasklý ráfek, tak u nás zajedete do servisu a máte na počkání hotovo. On tam 3 dny pořád něco řešil po telefonu a furt jsem slyšel jen slovo gommista.

Je to malicherné, až směšné. Ale (páté) už si tam nepřipadáte jak chudý příbuzný. U nás naprosto běžná Škoda Octavia je v Itálii asi v těch 20% nadprůměrně velkých vozidel. Drtivá většina aut je tam podstatně menších. Ale bohužel i na ta menší auta jsou tam projektována parkovací místa. Tak pracně manévrujete, nacouváváte, potíte se a nakonec stejně vyčuhujete.

A teď jsme u té pro mnohé nejzajímavější části - platy. Podíváte-li se na různé statistiky - třeba zde - zjistíte, že Italové berou v průměru více jak dvojnásobek proti nám. Když se bavíte s místními u stolu, řeknou vám, že průměrná mzda je asi 1000 Euro. A na jihu ještě níž. U nás je momentálně asi 1200 Euro. Ale beru spíše za slovo statistiky než ovíněné řeči v trattorii. Ale při porovnání cen (již zmíněný benzín, nebo mléko v supermarketu apod.) se ten rozdíl dost maže.

A jsme u posledního bodu - kvalita silnic. Vždy, když přijedeme domů a najedeme na první výmol, tak jen smutně konstatujeme - a jsme doma! Nojo, ale my přijíždíme vždy z Německa nebo Rakouska. V Itálii je tomu úplně jinak. Buď jedete po hodně těžce zaplacené dálnici, ale i ta má sice pěkný povrch, ale stále s vámi houpe. To u nás jsou opravdu rovnější. Nebo tu dálnici opustíte a pak se nestačíte divit. Neuvěřitelně zanedbané silnice. Všude rozpraskaný asfalt, jen výjimečně někde nový povrch. To množství opravených cest cestou na jih stále klesá. A když sjedete na opravdu místní lokálku, tak nejsou výjimkou kusy vytrhaného asfaltu, nebo betonu válející se na silnici. A je to k neuvěření, ale stav infrastruktury nám prý Italové již závidějí. Tak co, jsme zpovykaní, nebo ne?

Vrátím se k otázce na začátku - Kam kráčíš Itálie? Nevím. Ale vidím kam kráčíme my. Za těch několik desetiletí jsme se stali z paštikářů váženými turisty, český pas patří k několika nejsilnějším na světě v počtu zemí kam vás pustí bez víza, kvalitu života nám už může závidět nejen skoro celý svět, ale už i hodně zemí „staré západní Evropy“ a dalo by se pokračovat.

Věc, na kterou by mě koncem 80. let ani nenapadlo pomyslet. Otázka kde bych radši žil: v Itálii nebo v Česku? Odpověď tenkrát - Itálie je nedostupný sen. Odpověď dnes: Itálie je nádherná zem, s příjemnými lidmi, ale žít budu radši tady.

Autor: Tomáš Flaška | úterý 31.7.2018 12:47 | karma článku: 38.82 | přečteno: 2318x


Další články blogera

Tomáš Flaška

Dnes je NATO stejná verbež jako SSSR v roce 1968

To se dnes rojí v internetovém světě stále častěji. Dokážu si představit odkud vítr vane. Tak pár vzkazů těm šiřitelům těchto jistě "geniálních" teorií.

15.8.2018 v 11:20 | Karma článku: 38.89 | Přečteno: 3565 | Diskuse

Tomáš Flaška

Gruzie 2008 a ČSSR 1968

Podoba je jasná. Vtrhnutí cizí mocnosti. V případě Gruzie odtržení části území, v našem případě potvrzení si nadvlády nad námi na další desetiletí.

9.8.2018 v 11:19 | Karma článku: 31.89 | Přečteno: 990 | Diskuse

Tomáš Flaška

Najdete nějaké rozdíly?

Vyjádření nejvyšších představitelů KSČM a SPD po tragické smrti našich tří vojáků jsou si ve svém významu podobná jako vejce vejci. Po "povinném" vyjádření soustrasti pozůstalým to přijde.

6.8.2018 v 11:20 | Karma článku: 40.95 | Přečteno: 5947 | Diskuse

Tomáš Flaška

Tohle mi s těmi dálnicemi tedy vysvětlete

Známe u nás problémy s úředníky a aktivisty. Ale jak jednou přijede bagr, tak je už v podstatě vymalováno.

3.8.2018 v 7:31 | Karma článku: 30.38 | Přečteno: 1179 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Kutačová

Aviou Amerikou 2017 - Fiesta a horníci

Úžasný barevný karneval v bolivijských ulicích, oslavy Matky Země, hornický bar a hornické trhy a nakonec i vytoužená návštěva dolu, kde se od středověku příliš nezměnilo...

15.8.2018 v 21:23 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 107 | Diskuse

Michaela Štěchová

Krávy, mrtví, čaj... Pár tváří třeštivého Váranasí

Váranasí. Nejposvátnější indické město, ve kterém se scházejí poutníci, učenci a mrtví. Duchovní a kulturní centrum Indie. Jedno z nejstarších trvale osídlených míst na světě. ... Láska na první pohled však rozhodně ne.

15.8.2018 v 18:01 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 127 |

Lukáš Otys

Nesnesitelná lehkost cestování v milované i nenáviděné EU

Letos se mi poštěstilo, že jsem mohl cestovat více, než je pro mě obvyklé a navštívil tak Anglii, Španělsko a mou oblíbenou Itálii.

15.8.2018 v 14:22 | Karma článku: 11.56 | Přečteno: 438 | Diskuse

Eva Hauserová

Na skok v Dublinu

Protože evropské setkání přívrženců permakultury se letos v létě konalo v Irsku, jako obvykle jsem k tomu přidala dva dny turistiky – a počátkem srpna jsem vyrazila do Dublinu.

15.8.2018 v 9:04 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 235 | Diskuse

Mirek Matyáš

NORSKÁ ODYSSEA prolog

Malý seriál o tom, jak jsem jel do Norska vyzkoušet si tu elektromobilitu, podívat se na festival a tak.

15.8.2018 v 1:01 | Karma článku: 9.78 | Přečteno: 357 | Diskuse
Počet článků 653 Celková karma 34.64 Průměrná čtenost 3211

Co mě štve, o tom rád napíšu. Ale i rád něco pochválím. Mám rád hory, lyžování a horské kolo. Živím sám sebe a svou rodinu, nejsem u nikoho zaměstnán, ani nikoho nezaměstnávám. Pracuji si sám za sebe, pro sebe, své klienty a samozřejmě i státní kasu. Nebereme žádné dávky ani podpory. Nic jsem nezprivatizoval ani nezrestituoval. Pokud chcete, napište mi: tflaska@seznam.cz. 





Najdete na iDNES.cz