Gruzie 2008 a ČSSR 1968

Podoba je jasná. Vtrhnutí cizí mocnosti. V případě Gruzie odtržení části území, v našem případě potvrzení si nadvlády nad námi na další desetiletí.

Máslo na hlavě má kdekdo. Třeba Němci za druhou světovou válku, jenže ti se kají a sypou si popel na hlavu do dnes. Bohužel to trochu přehánějí a právě pro své špatné svědomí jsou tak tolerantní k uprchlíkům. Opakuji, bohužel.

Jinak je tomu u Rusů. V souvislosti s 10. výročím okupace části Gruzie a jejímu odtržení se nechal slyšet ruský předseda vlády Medveděv: „To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům.” A pokračoval: „Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat.”

Všimněte si, že on nehovoří s Gruzií. On hovoří s NATO. Gruzie je pro něj něco malého, s čím nemá cenu se bavit. Nějaké rovnocenné sousedské vztahy? Nenechte se vysmát. Tak Rusové neuvažují. Že by se nějaký malý stát mohl sám svobodně rozhodnout čeho chce být členem? Na to zapomeňte. O všem mají podle Ruska rozhodovat velmoci a ti malí mají jen poslouchat. To je bohužel realita.

Pan Medveděv by si měl spíše položit otázku proč se všechny státy sousedící s Ruskem hrnou do NATO. Proč nikdo z nich minimálně v Evropě (snad s výjimkou Běloruska, ale i tam to dost pokulhává) nechce uzavřít vojenskou dohodu s Ruskem, případně nějakou obranou alianci a vzájemné si vypomáhání? Proč asi? A to už jsme u nás a roku 1968, to je odpověď. Co jednou Rusko uchopí, to už nepustí.

A ta panická až hysterická hrůza Ruska z toho, že nějaký jeho soused chce vstoupit do NATO? Upozorňuji že NATO nikdy neusilovalo a ani žádný představitel členské země NATO nikdy nehovořil o nějakém útoku na Rusko. Tak proč se Rusko tak brání přijímání nových členů? Odpověď dal sám prezident Putin již v roce 2016: "Všichni lidé se zdravým rozumem, kteří se zabývají reálnou politikou, chápou, že je naprostý nesmysl odvolávat se na hrozby z Ruska vůči – řekněme – Pobaltí,“ řekl Putin agentuře Bloomberg. A pokračoval:  „Cožpak se snad chystáme bojovat s NATO? Kolik lidí žije v členských zemích NATO? Asi 600 milionů, že? Ale v Rusku žije 146 milionů lidí. Ano, jsme největší jaderná velmoc, ale cožpak skutečně předpokládáte, že se chystáme dobýt Pobaltí s použitím jaderných zbraní? Co je to za nesmysl?“ 

A jsme u toho. On neřekl, že Rusko je mírumilovná země, která nechce nikoho ohrožovat, nechce s nikým být v konfliktu, nebo někomu zabírat území. On řekl, že prostě do Pobaltí nevtrhnou, protože je v NATO. Mrazí z toho. A pak už chápeme proč se Rusko rozšiřování NATO tak zuby nehty brání. Ve své expanzi má utrum. To připomínejme všem, kteří volají po našem vystoupení z NATO.

Blíží se výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu (dnes převážně Rusko) k nám. A až zase budete slyšet z mnohých zdrojů, jak je ten Západ proradný, jak nás tenkrát nechal na holičkách, tak si vzpomeňte na Gruzii v roce 2008. To měl Západ, nebo NATO intervenovat v Gruzii a zahájit válku proti Rusku? Chtějí nám titíž lidé tvrdit jak jsme proradní, že jsme nechali Gruzii na holičkách?