Abychom si rozuměli - to poznávání plánujeme taky. Ale vzpomeňte si třeba na klasický film Čelisti. Nejde o žraloky. Jde o ty pláže. To prostě musí být. Na Floridě je vrcholná sezóna od listopadu do března, protože zde například newyorčané tráví zimu. V tom období se zde ubytujete pouze na celý týden. Teď už je po sezoně. Tak to jde i na pár dnů.
A najednou vše dává smysl. Vždy jsem se divil, proč proboha běhají po pláži? Vždyť v tom písku to musí být strašně namáhavé. Jenže ten písek je tak tvrdý, že se do něj nezaboříte. A to ani kolo auta, ani plášť kola. Běžci běhají, auta jezdí. Pláž je tak široká, že se jen vymezí jízdní pruh, stanoví se maximální rychlost a není co řešit.
Auta se zaparkují příčně k pláži, pak se otevře kufr a mohu sedět přímo vedle auta. Lednička v něm, vše další potřebné taky. Nikam nemusím chodit, nic nemusím nosit, vše při ruce. Prostě pohoda.
Ty nejpodstatnější informace: dnes slouží John a příliv je v 19:29, zatímco odliv ve 13:00. Smějete se? Já se taky smál. Než jsem večer pochopil že ty informace o přílivu mají svůj smysl.
Místní obyvatelstvo.
Ale to nebylo podstatné. Hlavní jsou pelikáni. Nádherná zvířata. Fakt. A často si nad vámi zakrouží. Úplně jako by se chtěli producírovat.
A po pláži opravdu jezdí kdeco.
Přiznám se, že některá místní pravidla mně více než nevyhovují. V Itálii si na pláži to pivo moc rád dám.
A teď to překvápko. Údaj o čase přílivu se ukázal býti klíčovým. Kdo ho nezaznamenal, nebo podcenil, tak při návratu domů dopadl následovně.
Tak to večer plavčík odpíská.
A po všech návštěvnících zbudou jen tyto stopy.
A ráno je zase vše hladké a tvrdé. Nezlobte se, ale také spíme. Tak nevím jestli se o úpravu pláží starají válce, nebo příliv a příroda. Ale spíše to druhé. Ten tvrdý písek ani nepálí na bosá chodidla. A neunavuje při chůzi a běhu. A .... prostě americká pohoda.