Po Passu Gavia další čtyři průsmyky za den

Myslel jsem si, že vyjet na kole na Passo Gavia je asi tak vrchol našeho snažení. Netušil jsem, že následující den může být ještě hůř. Nebo líp? 

Říkám si, který trouba to takhle naplánoval. Naštěstí u sebe nemám zrcátko. Nicméně vstáváme, jak jinak, do opětovně nádherně prosluněného rána a z vesničky San Carlo z výšky 1600 metrů začínáme opět stoupat. To je u nás už pravidlem. 

Tak dnes zahájíme prvních více jak 600 výškových. Naštěstí jsme si včera již asi 400 udělali "dopředu". Však ta piva také chutnala. 

A jsme tu. První dnešní průsmyk na kterém je hranice a vstupujeme do bezcelní zóny Livigno. 

Teď nastane zpestření a odpočinek. Sjedeme si dobrých 200 dolů. Před námi Trepale, což je vlastně za kopečkem od Livigna. 

Odpočinek musí být.

Teď už dolu do Livigna. Někdo po silnici. Někdo trailem. 

Začínáme stoupat na předposlední dnešní průsmyk, do výše 2300 metrů, tedy dalších asi 500 výškových. 

Pohled na vrcholovou partii dává tušit, že se může blížit podraz s počasím. 

A skutečně jsme nahoře v mraku. A teplota klesla šíleně. Vzhledem k tomu, že pojedeme zase asi 300 dolů, tak na sebe navlékáme co máme. Vstupujeme do Švýcarska. Ale tohle nám ukázalo, jak také mohl celý týden vypadat. A to by bylo moc špatné. 

A pak ještě nahoru. Už asi jen 280. Ale to už je opravdu dnešní poslední vrchol.  

A teď už jen z kopce a kopce až do St. Moritze a tady na kutě. 

Na závěr dnešní práce. 

Předchozí díly: 

https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806209

https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806210

https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806285