Peníze je v dnešní době mnohem výhodnější utratit za něco, co se dá v budoucnu zase prodat. Na světě jsou mraky peněz díky tisku eur a dolarů. Ty peníze jsou u finančních skupin, které číhají, kam je investovat. Ale ono je není kam investovat. Nebo je, ale ziskovost není nijak závratná. Někdy je tam dokonce ztráta, ale menší, než inflace. A protože jim samým inflace ukusuje, nebudou si přece od lidí brát další peníze a ještě jim za to platit.

Nemyslím, že banky jsou lidumilové, ale ohledně úrokových sazeb mají rozhodující slovo národní banky a politická reprezentace. Prakticky 40 let vládnou Evropě levičáci, 20 let vedou EU ultralevicoví ideologové. Jejich představa ekonomiky je taková, že lidé musí vydělané peníze utrati, aby dělníci co nejvíce vyráběli a měli dobré platy. Tato ultralevicová politika pak vede jen k utrácení a přerozdělování místo individuálního rozvoje. V této situaci musí národní banky (jejichž vedení je politicky dosazené a řízené) tisknout další a další peníze. Pak dojde k tomu, že v řadě zemí nastaví centrální banky třeba i záporné úroky a pokuty za nadměrečnou hotovost, aby komerční banky donutili k utrácení - ano komerční banka dostává pokutu, pokud nedokáže natištěné peníze utratit. Tato bublina je mnohem horší, než známé investiční či realitní bubliny. Prostřednictvím politických rozhodnutí jsou lidé nuceni kupovat nové a nové výrobky, firmy jsou nuceny platit za nařízení a regulace - aby i lidé neschopní vytvářet reálné hodnoty měly dobře placenou práci. Vymýšlí se fiktivní problémy s ekologií a migrací, aby se mohly budovat další "investiční" formy typu "letadlo". Bez návratu k individuálnímu rozvoji, na kterém evropská civilizace vyspěla neexistuje možnost udržitelného rozvoje, alternativy jsou jen politický převrat nebo válka.

Já už jsem se zařekl, že podílové fondy od Komerční banky už nechci. Investovat neumím, tak radši nechám prachy na spořáku s nulovým úrokem. Sice mi je znehodnocuje inflace, ale už žádné další poplatky či poklesy hodnoty fondů. Jenom hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna. A já jsem to udělal dokonce třikrát! Ale už jsem snad na dlouho vyléčený.

Pokaždé jsem na jejich „výhodné“ investici prodělal. Poprvé, když jsem se nechal uvrtat do nějakého fondu, který úžasně vydělával. Křivka šla krásně nahoru. Psal se srpen 2008. Když jsem se podíval na vývoj fondu za dva měsíce, málem jsem spadnul pod stůl, podobně jako spadla hodnota mé investice. Pak to sice šlo zase nahoru, ale rozhodně ne tak strmě jako dolů.

O nějaké dva nebo tři roky později mě přesvědčili, abych to vybral a převedl do zajištěného fondu. Prý nějaký malý vstupní poplateček a pak už se můžu těšit na pravidelné zhodnocení. Prachy uvázané ve fondu na sedm, resp. devět let. Mezitím jsem kupoval auto a bral jsem si půjčku (to znamená platit úroky), i když jinak bych na něj měl našetřeno dost. Ale peníze ležely ve fondu a mírně se zhodnocovaly. Po šesti letech mi nedávno přišel dopis, že kvůli malé výkonnosti fond ukončují a dále vklad nezhodnocují. Ano, peníze se celou dobu zhodnocovaly, ale ten „mírný“ vstupní poplatek se mi nevrátil. Mínus devět tisíc! Když jsem šel do banky požádat o výplatu (další „výhodný“ produkt jsem už odmítl a řekl, že si hodlám tentokrát udělat radost, předčasně splatím půjčku a ještě si něco koupím), paní poznamenala cosi o tom, že jsem vydělal. Chtěl jsem říct něco hodně ošklivého, ale nakonec jsem tu jedovatou slinu spolkl. Ona to přece jen nebyla, kdo mi ty fondy lehce vnutil.

Ještě mám nějaké peníze v jiném fondu, který se ale vyvíjí dost podobně. Jakmile bude splatný, prachy si nějak užiju.

A od jisté doby koukám skrz prsty na každého, kdo sedí za přepážkou a má na stole cedulku s funkcí „bankovní poradce“.

Zase na jejich obranu - pokud jste začal investovat měsíc před krizí, tak to byla opravdu smůla.

Karma, Tomáši

Karma.

Tak chtít od vkladů reálný výnos je trochu naivní. de facto to není jejich smyslem. Od toho jsou investice. Ty je ovšem třeba dobře vybrat, za mě - lepší než peníze v bance je mít akcie dané banky. Ovšem to chce zase silné nervy, protože se člověk nevyhne propadům (ani růstům) v rámci jednotek procent během jednoho dne.

Fondy jsou dobré pro pasivnější investory nebo v rámci diverzifikace. Nutné je si velmi dobře zvážit strategii + schopnosti portfolio manažerů. Věřte tomu, že ti opravdu bonitní peníze na vkladech neválí (myslím milionáře v řádech vyšších desítek milionů a více, ti nižší - válí, stejně jako retail).

PS.: Sám se sice mezi milionáře bohužel neřadím, ale pracuji v oboru.

Rozumné.

Trochu divný článek, aneb zpověď pro chudé?

----------------------------------------------------------------

Vždyť založit např. Offshore společnost s full nominee a privátní švýcarský bankovní účet s osobním bankovním poradcem zvládne dnes každý.

A banka dokonce pro neznalé cizích jazyků zajistí komunikaci po česky. A pokud klient disponuje např. jedním milionem EUR, tak osobní bankéř přijede za klientem (a rád) do Česka.

- Vždyť i v Česku už nějakou dobu operuje švýcarská finanční skupina Swiss Life, která dokáže v optimálních podmínkách zúročit během šesti měsíců v klad cca šestnácti procenty.

Jo blbců, kteří mají volný milion EURO čekajících na to, až jim Arnold Liska poradí jak mají investovat potkávám denně mnoho.

Kdo má milion volných Euro a neví jak je efektivně investovat, je blb a zaslouží, aby o ně přišel..

Ty odměny na kreditkách IMHO banky nikdy nedotovaly z poplatků za transakce od obchodníků, ty jim tak akorát pokryjí jejich mašinerii (lidi, terminály). Odměny si mohly dovolit rozdávat díky lidem, co nezvládnou kreditku splatit v bezúročném období, a potom platí bance úroky přes 20 % p.a. Ten trend omezování odměn trvá už roky. Hádal bych, že vítr vane odtud:

https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/obliba-kreditnich-karet-mirne-klesla-cesi-jich-loni-meli-doma-1-84-milionu/

Raději tu "punčochu" než podporovat nenažrance.

To bych neřekl. Banky jsou již od Starého Egypta a Říma užitečné instituce, jen jej člověk nesmí příliš krmit.