Často s vámi nesouhlasím, ale tentokrát jednoznačně karma.

V případě cyklistů se tomu říká Bouchalův pohár. Na památku jistého Bouchala, který na nábřeží nedal při odbočování přednost, a byl usmrcen protijedoucím vozidlem.

Přitom stačí všem účastníkům zájezdu a pojezdů po komunikacích natlouci do hlav: Jezděte předvídatelně! Takový slogan vyučoval velmi schopný instruktor jízdy na motorových nebo v motorových vozidlech ve Zlíně. Kdo tam před lety navštěvoval autoškolu, zná jej. Pokud žije, pozdravujte ho ode mne, v Blansku byla též dobrá autoškola.

Lidi, jezděte předvídatelně. A nebude tolik neštěstí, tolik škod. A dávejte pozor na zvířata, jsou naši přátelé...

Mvslím,že při rekreačním ježdění na kole by měly mít kola zpětné zrcátko. Hlavně pro starší lidi je otáčení se dozadu při odbočováni vlevo problematické.

Souhlasím.

Můj názor je, že cyklisté nemají řidičský průkaz a ani jako spolujezdci nejezdí auty. A chybí jim pud sebezáchovy. Nerad, ale už na ně troubím a někdy i ukazuji prostředníček. Jak jinak reagovat na skupinku cyklistů co zastaví v zatáčce, nebylo vidět dopředu. Jedou vedle sebe a nejlepší jsou rodinky co nechají děti za sebou. Za další, nejsou kolikrát vidět, například když jedou po silnici vedoucí lesem.

Nedivte se, když na ně zbytečně troubíte. Pravda je, a to samozřejmě neplatí jen pro cyklisty, že jen jedinec se sníženým pudem sebezáchovy, zastaví v pravé utažené zatáčce. Ano, každý rozumný jedinec jede za svými dětmi, aby je aspoň trošku odstínil od provozu. A třeba je i v případě krize shodil do škarpy. Mimochodem - když na cyklisty lehce zatroubíte, když jste za nimi 100 metrů, tak budou většinou spokojeni, že si musí dát pozor a že okolo nich nepojede nějaké ovád.

Naprosto uprimne jako ridic z povolani...Cyklisty nesnasim zejmena na uzsich cestach a s oblibou rikam, ze cyklista je nejsirsi ucastnik silnicniho provozu a zastavam, ze slusny ridic je i pred zakonnou vzdalenosti 1.5 metru objizdel velkym obloukem. Silnice patri vsem, ze je nemam rad je jedna vec, ale proste jezdi a musi se snimi koexistovat. Me by v tomhle pribehu zajimala jedna vec, a sice co bylou tou puvodni zaminkou, ktera panovi na kole zpusobila zatmeni mozku. kamionaci jsou nekdy dobytek, kazdy udela chybu, cyklisti jsou bezohlední až běda, ale vždy musi jít v silničním provozu stranou ego. Cyklista měl víc štěstí, než rozumu

To mi povídejte. Jsem (z řidičského hlediska) váš opak - téměř sváteční a tedy velice opatrný řidič a z cyklistů mám hrůzu. Objíždím je obrovským obloukem (protože se nemohu zbavit dojmu, že je proud vzduchu od mého auta smete do škarpy) a jsem schopna jet "krokem" za cyklistou půdruhého kilometru, abych měla dost místa i rozhled, čímž se stávám terčem nenávisti případných řidičů jedoucích za mnou. Jenomže oni (cyklisté) vypadají tak nestabilně! Navíc často za jízdy dělají nečekané vlnovky i tam, kde mě v motorovém vozidle naprosto uniká fakt, že jedeme do mírného, ale táhlého kopce. A mají děsivou schopnost se vynořovat zdánlivě odnikud. To takhle odbočuji z vedlejší ulice doleva (v místě, kde oblouk hlavní tvoří s vedlejší "Y"), bedlivě se rozhlížím opakovaně na obě strany, nikde nic, plynule projedu a za mnou vzteklý výkřik - a v zrcátku prakticky na úrovni mého pravého zadního kola cyklista! Nebyla jsem schopna si vysvětlit, kde se tam vzal a když jsem na tom místě byla příště, rekognoskovala jsem terén. Jediné vysvětlení je, že cyklista jel po chodníku, který právě naproti té připojující se vedlejší komunikaci končí (jsem ochotna uvěřit, že cyklistu na chodníku jsem, jako nedůležitého, nezaznamenala - kdyby jel po vozovce, počítala bych s ním). A vůbec mu nevadilo, že se na kolizní dráze pohybuje auto.

Zjistil jsem už hodně dávno, že žádné naschvály se nevyplácejí. Usmívejte se na sebe a je po problému.

Usmívejte se, to naštve.

Mentalita národa se nejlépe pozná na silnici a je celkem jedno, jestli je to na kole nebo v autě. Najezdil jsem za třicet let přes milion kilometrů po Evropě, tak si drze troufnu napsat, že tím jak řeší mnozí našinci svou duševní nepohodu či minderheit syndrom agresí a agitací v provozu, se řadíme mezi národy poněkud orientální. Také ovšem platí, že každý národ má nějaké to specifikum, které cizince překvapí a je dobré je vzít v potaz, protože domorodci si tyto národní podivnosti ani neuvědomují.

U cyklistů pak vždy překvapí ten naprostý nedostatek pudu sebezáchovy, se kterým se pouštějí do soubojů s více než tunou plechu, který nemohou vyhrát.

Jezdím na kole mám to rád. Snažím se eliminovat přejezdy silnice na minimum můj revír jsou polní a lesní cesty. Nespadám do ranku "nenávidím cyklisty" ale.. někteří cyklisté mají IQ houpacího koně. Jízda vedle sebe a ztížení předjetí to je IQ 100 a méně(potkáte denně). Cyklista jedoucí po silnici kde 2m bokem vede cyklostezka to je IQ 80 a méně (potkáte obden). Ale tento vyhrál to je bez debat.

Zasloužená karma